V Česku přibývá podnikatelů s přechodnými finančními potížemi. Jednou z novinek, která by jim měla pomoci, je preventivní restrukturalizace, jejíž možné zavedení právě projednává Poslanecká sněmovna. Umožňuje, aby podnikatel nadále vedl svoji společnost a zachránil ji před hrozícím úpadkem. Musí však přijmout různá restrukturalizační opatření. Související debatě se včera ve sněmovně věnoval kulatý stůl uspořádaný poslancem Pavlem Staňkem.
„Smyslem této novinky je včas odhalit momentální finanční potíže podnikatelů a zahájit ozdravný proces. Preventivní restrukturalizace se snaží předcházet úpadku podnikatele a zabránit mu. Ve Velké Británii, Nizozemí i v Německu tuto možnost už mají a z praxe víme, že zahraniční věřitelé nebo mateřské společnosti poptávají obdobná řešení i u nás,“ říká poslanec ODS a zpravodaj vládního návrhu Pavel Staněk.
Jak má proces probíhat? Podnikatel udělá analýzu a na jejím základě připraví sanační projekt. V něm se zaváže plnit různá restrukturalizační opatření – především řádně splácet nebo prodávat majetek. Se záchranným projektem musejí souhlasit věřitelé, kteří o něm hlasují. Jestliže dojde ke shodě, předloží se výsledný restrukturalizační plán soudu ke schválení. „Nová úprava by měla podnikatelům s dočasnými finančními problémy umožnit, aby nadále vedli svou firmu. To je jedna z jejích klíčových výhod. Cílem celého procesu je revitalizovat životaschopný podnik, a tím odvrátit možný úpadek, nikoliv udržovat různé formy tzv. zombie firem,“ doplňuje Pavel Staněk.
„Preventivní restrukturalizaci může podstoupit pouze obchodní korporace. Netýká se spolků, nadací, bank, spořitelních a úvěrových družstev apod. Není určena ani podnikatelům v likvidaci nebo těm, u nichž byl v posledních pěti letech pravomocně zjištěn úpadek či u nich restrukturalizace skončila vyslovením nepřípustnosti pro nepoctivý záměr,“ říká pak Jiří Koubek, advokát kanceláře Arrows ETL Global.
Podnikatelé nyní žádný obdobný nástroj nemají. Vedle mimosoudních smluvních řešení připadá v úvahu pouze reorganizace. „Reorganizace je ale nutně spojená s tím, že podnikatel nejprve vyhlásí úpadek. To je samozřejmě možný polibek smrti pro jakoukoliv další obchodní činnost a důvěru ve značku firmy. Preventivní restrukturalizace je mnohem mírnější nástroj. Informace o jejím průběhu budou neveřejné. Bude záležet na podnikateli, na jakých podmínkách úhrady se s věřiteli domluví. Po skončení restrukturalizace se firma může bez omezení vrátit zpátky na trh – dál pak budou vznikat obchodní vztahy a nové zakázky, což je prospěšné pro celou ekonomiku,“ vysvětluje Bohumil Havel z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.
Výsledkem restrukturalizace má být kromě zachování chodu podniku a pracovních míst i lepší perspektiva pro věřitele. Pokud podpoří restrukturalizaci, získají solidní šanci na vyšší uspokojení pohledávek než v insolvenci, a současně si zachovají svého obchodního partnera. Na rozdíl od insolvenčního řízení může podnikatel v preventivní restrukturalizaci cíleně oslovit pouze klíčové věřitele, se kterými také snáz dosáhne konstruktivního řešení. „Pokud vše půjde dobře a podnikatel bude plnit restrukturalizační plán, ostatní věřitelé restrukturalizaci nijak nepocítí, respektive se o ní vůbec nemusejí dozvědět. A kdyby se plnění plánu nedařilo, mohou poškozené strany dosáhnout zrušení plánu a obnovení dříve prominutých dluhů,“ upřesňuje Ondřej Zezulka z ministerstva spravedlnosti.
Preventivní restrukturalizace patří z hlediska práva k insolvenčním nástrojům. Ve skutečnosti je však na pomezí prevence a insolvence. Český právní řád tento pojem dosud neznal. Přejímá ho z evropské směrnice.