Na začátku listopadu proběhl devátý ročník Restrukturalizačního fóra organizovaný asociací TMA ČR. Věnoval se problematice fungování a financování firem v období pandemie, dopadu vládních opatření na ekonomiku i nejnovější restrukturalizační legislativě. V úvodu se člen správní rady TMA ČR – Miroslav Singer – vyjádřil k vlivům inflace i cenám energií, jejichž dopad na ekonomiku může znamenat ohrožení existence řady firem. Přítomní zástupci českých bank se rovněž pozitivně vyjádřili k dopadu vládních covidových programů. Upozornili však na rizika spojená s jejich ukončením i na využívání postcovidových nástrojů ze strany dlouhodobě ziskových firem.
V úvodní „makroekonomické“ prezentaci shrnul postavení české ekonomiky v rámci EU Miroslav Singer, člen správní rady TMA ČR a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu. Mimo jiné zdůraznil skutečnost, že česká ekonomika vstoupila do pandemie na vrcholu konjunktury, tedy s „přehřátím“ pracovního trhu. Poukázal na dvě problematické oblasti pro budoucí vývoj – problematiku inflačního očekávání táhnoucí ceny energií, a nedostatek zdrojů i růst cen zboží a služeb. Upozornil, že inflace není pouze postcovidový jev a lze očekávat přenos cen z firem na zákazníky i požadavek na kratší návratnost investic.
Miroslav Singer rovněž upozornil, že ceny energií nejsou na svých novodobých maximech z let 2008 a lze očekávat, že ještě porostou. Rovněž zmínil i geopolitický přesah aktuální energetické politiky Evropské unie. „Například EU označila zemní plyn za čistý energetický zdroj. Ovšem největší kontinentální zdroj zemního plynu se nachází v Nizozemí, a ten si sami Holanďané zakázali těžit. Bohužel, když se v EU takto rozhodneme pro čistou energii, znamená to závislost na ruských plynovodech,“ pronesl Singer.
Poté zástupci českých bank – Jiřina Mevaldová (Sberbank), Pavel Procházka (Komerční banka, ), Jaroslav Schönfeld (Česká spořitelna) a Jan Vitáček (ČSOB) – pozitivně hodnotili vliv covidových programů. Ty z jejich pohledu představovaly zásadní nástroj, který ovlivnil ochotu bank poskytovat nové úvěry a financování klientům v době krize.
Jan Vitáček ovšem v závěru upozornil na riziko po skončení úlev a programů, kdy některým klientům hrozí, že bez další garance nebudou banky ochotny poskytovat úvěry za stávajících podmínek. Apeloval na firmy, aby se na tento okamžik připravily, vytvářely si rezervy a případně již začaly jednat s věřiteli o následných krocích. Rovněž zmínil potřebu vzniku nových postcovidových programů a posuzování žadatelů. „Nevidím přínos v tom, aby programy čerpaly například subjekty, které z české ekonomiky odvedly zahraničním akcionářům za 2 roky přes 60 miliard korun. Na případnou pomoc takovým subjektům bychom měli hledat jiné nástroje,“ uvedl Vitáček.