Analýza Jakuba Štilce a Vojtěcha Brolíka – Již brzy začnou firmy napříč sektory vykazovat, jak úspěšné jsou ve snižování uhlíkové stopy i jak se staví k sociálním a lidskoprávním otázkám. Ve stavebnictví, které je odpovědné za obrovské procento emisí CO2, přinese reportovací povinnost množství změn. Podle přístupu k ekologickým tématům, zachyceného ve výkazech, budou banky a investoři vyhodnovovat, zda záměr podpoří, či nikoliv. Může se tak stát, že neúsporné budovy s negativními dopady na životní prostředí jednoduše neuspějí.
Když nová legislativa zavádějící povinnosti ESG reportingu prošla schvalovací procedurou v evropských orgánech, vzbudilo to nejen ve stavebním sektoru nemalé rozrušení. Upřímně, kdo z podnikatelů by vítal další rozšíření agend, o nichž musí podávat výkazy, navíc ověřené nezávislým auditorem. Téma ESG by však nikdo neměl podceňovat, protože řádné plnění reportovacích povinností může mít klíčový vliv na poskytnutí financování i zájem investorů či uživatelů. Ne že by byl tento přístup ve všech případech vyvolán upřímnou snahou o ochranu klimatu, avšak i (a zejména) banky a velké finanční instituce podléhají jednotným pravidlům ESG a musí se jimi při své činnosti řídit.
Jak a kdy se ESG projeví v činnosti firem?
ESG reporting, nebo-li podávání zpráv o nefinančních informacích z činnosti podniku v oblasti enviromentální, sociální a vnitřní správy, lze přirovnat k účetním výkazům. Dotčené společnosti budou muset jednou za účetní období sestavovat podrobný report, jak si na tom stojí z hlediska enviromentální a společenské odpovědnosti. Stejně jako účetní závěrka bude takový report auditován certifikovanými osobami. Audit ověří, zda struktura a způsob uvedení informací odpovídají příslušným standardům a zda jsou údaje věrohodné.
Povinnost sestavovat ESG reporty stanovuje od ledna 2023 účinná směrnice EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD). Do národní legislativy má být promítnuta do 18 měsíců. Pro sektor stavebnictví a realit pak představuje klíčový milník rok 2026. V něm budou poprvé za minulé účetní období (2025) podávat zprávy o udržitelnosti velké podniky, jejichž akcie se neobchodují na burze, což je případ naprosté většiny společností z oboru. Reporting se bude týkat všech firem, které mají 250 a více zaměstnanců nebo obrat 50 milionů euro a vyšší, popř. bilanční sumu nejméně 43 milionů euro. Do kategorie povinných tak spadnou velké stavební společnosti, největší projekční kanceláře, přední developeři, řada výrobců a prodejců stavebních materiálů a hmot, ale i někteří realitní investoři.
O čem se bude reportovat ve stavebnictví?
Nově zaváděný systém pro reporting nefinančních dat má být vskutku robustní. Nepůjde již odbýt jedním odstavcem ve výroční zprávě, kde firma v obecné rovině projeví sympatie k zeleným cílům a deklaruje svoji ekologičnost. Právě s uváděním nekonkrétních a špatně ověřitelných informací, spojovaných s fenoménem tzv. greenwashingu, si unijní regulace klade za cíl skoncovat. Podle deklarovaného záměru tak již má „přetírání na zeleno“ odzvonit.
Proto ESG počítá především s nutností reportovat o hlavních nepříznivých dopadech činnosti firmy na životní prostředí a klimatické cíle, a to v předepsané struktuře. Je však zřejmé, že pro každou ze specifických průmyslových oblastí budou ony hlavní negativní faktory rozdílné, popřípadě budou působit s odlišnou intenzitou. V prvé řadě je tak nutné stanovit, které klíčové nepříznivé vlivy generuje stavebnictví a develoment, a na ně zaměřit pozornost. Nouze o ně jistě nebude, neboť podle dat Evropské komise sektor budov včetně jejich výstavby odpovídá za 40 procent spotřeby energie a 36 procent emisí skleníkových plynů v EU.
Mezi sledované a reportované parametry tak budou patřit především informace o celkových emisích skleníkových plynů, spotřebě energie, podílu energie z obnovitelných zdrojů, využití ekologicky šetrných materiálů a úsporných technologií včetně odpodového hospodářství a recyklace již jednou použitých materiálů. Tím však povinnosti podnikatelů rozhodně nekončí. Vedle samotných „tvrdých“ dat mají organizace zveřejňovat i své strategie a cíle v oblasti udržitelnosti. Mělo by z nich vyplývat, jak se společnost staví k naplňování požadavků stanovených Unií, např. redukci emisí CO2 na na nulu kolem roku 2050, zda se její obchodní model dokáže adaptovat na změny klimatu a co pro to hodlá společnost učinit. Sektor stavebnictví a realit se však nevyhne ani sociálním otázkám. Kromě ekologických témat tak bude třeba popsat a zhodnotit i přístup k zaměstnancům, diverzitě, rovnému odměňování a prověřovat rovněž dodavatelské řetězce.
Pro koho jsou informace podstatné a proč se vyplatí ESG nezanedbat? I to se dozvíte v pokračování článku v Lawyers & Business č. 3/2023.
Lawyers & Business si můžete zakoupit například na webu mojecasopisy.cz.