Úvod do roku 2022, jenž se zatím pro většinu lidí vyznačuje především vyššími zálohami na energie a zdražováním zboží i služeb, je za námi. Stejně jako v předchozích letech si z loňska statisíce Čechů znovu přenesly do nového roku také téměř 4,5 milionu exekucí. Počet nových žádostí o oddlužení, na jehož konci může být pro každého dlužníka nový začátek s čistým štítem, byl přitom loni druhý nejnižší za poslední dekádu.
Zájem o vstup do insolvence klesá i přesto, že je kvůli koronavirové pandemii ekonomika už téměř dva roky pod silným tlakem a řada lidí i firem čelí s tím spojeným ekonomickým problémům. Fenomén exekucí, zejména těch vícečetných, které se týkají až 70 procent osob v exekuci, přitom pro Česko představuje významnou zátěž. Mimo jiné proto, že část lidí pak ekonomicky funguje v šedé zóně, což není výhodné ani pro stát, ani pro dlužníky. Proč ale lidé nemají zájem o šanci na životní restart zcela bez dluhů?
Hlavní důvod je v nastavení systému oddlužení. Vystoupit z režimu exekuce a přejít do insolvence v současnosti znamená výpadek až šesti tisíc korun měsíčně na živobytí. Pro lidi žijící z ruky do úst, to je při rozpočtech, s nimiž pracují, obrovská částka. Výrazně si snížit disponibilní příjem výměnou za mlhavou vidinu nového začátku za pět let pro ně není vůbec lákavá představa.
Hlavním cílem v oblasti řešení dluhů by proto pro rok 2022 měla být snaha odstranit nepoměr ve splátkách mezi exekucemi a insolvencemi. Pokud se to nestane, hrozí Česku nebezpečný třaskavý koktejl neřešených exekucí, vysokých cen energií, inflace a růstu úrokových sazeb, který se postupem času bude více a více přelévat do ekonomiky a nepříznivě ovlivní její výkon.
Tomáš Valášek je výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
