Valášek: Oddlužení přestává plnit svoji roli. Svědčí o tom počet návrhů

|

V porovnání aktuálních čísel s těmi, které přineslo první čtvrtletí loňského roku, se snížil počet insolvenčních návrhů o 8 procent. Jednu z hlavních příčin představují vzrůstající nezabavitelné částky, jejichž základní výše se během dvou let zvýšila o 5765 korun. Kvůli tomu přestává oddlužení plnit svoji roli. Trend by mohla zvrátit novela insolvenčního zákona, k jejímuž návrhu však mají odborníci řadu připomínek.

Odborníci na oddlužení zdvihají varovný prst. Oddlužení totiž přestává plnit svou roli, čímž se zhoršuje situace dlužníků, kteří chtějí zlepšit svoji finanční situaci. Svědčí o tom počet nových insolvenčních návrhů v Česku během prvního čtvrtletí letošní roku. V ročním porovnání se jejich počet snížil o osm procent. Porovnáme-li poslední čtvrtletí roku 2022 s prvním čtvrtletím roku 2023, zaznamenáváme sice nepatrný nárůst, který ale nevěstí, že by se situace dlužníků měla zlepšovat. 

„Zcela jistě jsou na vině vzrůstající nezabavitelné částky, které znamenají, že oddlužení přestává plnit svou roli a začíná být jenom pro „bohaté“, kterými jsou osoby s poměrně vysokými příjmy,“ popisuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.

Kromě vzrůstající nezabavitelné částky, jejichž základní výše se během dvou let zvýšila o 5765 korun, může mít na pokles insolvenčních návrhů vliv ještě jedna věc. Odborníci se domnívají, že část dlužníků by mohla čekat, jak dopadne projednávání novely insolvenčního zákona, která bude v první čtení projednávána na půdě Poslanecké sněmovny a která by mohla přinést změnu od začátku příštího roku. Tou největší je zkrácení doby pro oddlužení z pěti na tři roky. 

„Obávám se, že tato parametrická změna nepřinese velkou šanci lidem, kterým nezbývá dost finančních prostředků ze mzdy pro splácení. Takoví lidé navíc často zůstávají raději v exekucích, kde se nezabavitelná částka počítá jinak a na živobytí jim tak může zůstat řádově tisíce korun navíc, což je pro ně velmi zásadní,“ doplňuje Valášek a v souvislosti s tím doporučuje srovnat výši exekučních a insolvenčních splátek. S tím však návrh novely v tuto chvíli nepočítá.

V návrhu by podle Valáška dále bylo potřeba upravit odměňování insolvenčních správců, kteří jsou u oddlužení placení z každé měsíční splátky. Při zkrácení by tak dostali o 40 procent nižší odměnu než doposud. „Jde o velký problém, neboť jejich odměna se neměnila od zavedení insolvenčního zákona v roce 2008. Kumulovaná inflace od té doby dosáhla 39 procent. To vše za současného růstu administrativní zátěže insolvenčních správců,“ uzavírá Valášek.

Předchozí

Clifford Chance radila CBRE při prodeji švédských aktiv

Ondřej Bartoň přešel z White & Case do Dentons

Další