Zákon o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowing) přinesl výrazný nárůst počtu nahlášených případů upozorňujících na protizákonné jednání. Obavy firem ze zavalení počtem oznámení se ale prozatím nenaplňují, měsíčně je hlášeno na ministerstvo přibližně deset případů. Znaky trestného činu nebo přestupku naplňuje přibližně čtvrtina oznámení.
Za necelých osm měsíců od srpna 2023, kdy začal platit nový zákon o ochraně oznamovatelů (ZOO), přijalo ministerstvo spravedlnosti bezmála stovku oznámení na možné porušení protikorupčních pravidel či nelegálního jednání. Zákon tak přinesl výrazný nárůst počtu hlášení, před platností zákona obdrželo ministerstvo jen padesát podnětů za rok a půl.
Vyplývá to z údajů, které advokátní kancelář PwC Legal získala od ministerstva spravedlnosti na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Ukazuje to, že sice nejsme tak velký národ stěžovatelů, jak to někdy vypadá, ale i tak to číslo není malé nebo zanedbatelné. Firmám, jejichž zaměstnanci hlásí podezření přímo ministerstvu spravedlnosti, to přináší problémy, kterým se mohly vyhnout,“ vysvětluje řídící partner PwC Legal Petr Kincl.
Z dat vyplývá, že pouze menšina (44 %) oznámení je kvalifikovaná jako oznámení dle nového zákona o ZOO. Osm oznámení obdržených od začátku platnosti zákona má znaky trestného činu, čtrnáct potom znaky přestupku právě proti zákonu o ochraně oznamovatelů. Nejčastěji přitom stěžovatelé řeší nespokojenost s pracovními podmínkami, takové podněty potom přecházejí do gesce inspekce práce.
„S rozšířením účinnosti na menší firmy od nového roku však oznámení nejčastěji řeší podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona, tedy přesně ta témata, která má nový zákon dle záměru evropské legislativy řešit primárně,“ dodává Petr Kincl s tím, že v souvislosti s whistleblowingem dosud nebyla udělena žádná pokuta ani nařízeno nápravné opatření.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti, kam podněty míří, jsou oznamovateli pouze soukromé osoby, orgány veřejné moci tuto možnost dosud nevyužily. Osmdesát procent všech oznamovatelů jsou zaměstnanci firem, zbývající část tvoří zástupci orgánů právnických osob, zpravidla obecní zastupitelé. Oznámení nejčastěji upozorňovala na podezření ze spáchání trestného činu nebo porušování zákona na ochranu oznamovatelů.
Podle Petra Kincla přispěje nový zákon ke zlepšování firemní kultury. Firmy si uvědomí, že je efektivnější a výhodnější řešit drobnější problémy vnitřně. Závažnější oznámení pak pomohou řešit nedostatky v nastavení interních kontrolních systémů. To bude posilovat úlohu interních compliance útvarů nejen ve vztahu k zaměstnancům, ale i klientům, státní správě nebo konkurentům.
„Nejde jen o případná trestní stíhání. Drobnější problémy lze řešit uvnitř firmy, pokud je správně nastaven firemní whistleblowing a firemní kultura obecně. Jinými slovy: pokud zaměstnanci budou mít důvěru v systémy firmy, tedy že zůstanou v anonymitě a firma bude jejich podněty řešit, nebudou mít potřebu obracet se na ministerstvo,“ dodává advokát a řídící partner PwC Legal Petr Kincl.
V rámci whistleblowingu lze oznamovat jednání, která mají znaky trestného činu nebo znaky přestupku, za který hrozí minimálně 100tisícová pokuta nebo porušuje samotný zákon o ochraně oznamovatelů. Řeší především příznaky korupčního jednání, přestupky v oblasti zadávání veřejných zakázek, ochranu spotřebitele, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti či financování terorismu a oblast ochrany životního prostředí.
Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci. Snahy o zákonnou úpravu whistleblowingu se nedařilo do české legislativy prosadit více jak 10 let, nový zákon naplňuje mezinárodní závazky ČR i bod programového prohlášení vlády pro oblast boje proti korupci. Ochrana oznamovatelů by měla mít pozitivní dopady v oblasti prevence korupce a protiprávního jednání i v navazujících oblastech.