Církev, jejímž deklarovaným cílem je šířit úsměvy ve tvářích lidí, nezíská v Česku registraci. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost zastánců společenství nazvaného Ecclesia Risorum. Nesplňuje zákonné znaky církve, plyne z rozhodnutí zpřístupněného na úřední desce. Neznamená to však, že by zastánci smíchu měli své hodnoty opustit.
„Rozsudek městského soudu ani rozhodnutí ministra kultury stěžovatelům nijak neupírá jejich životní postoj založený na úsměvu, smíchu a obecně pozitivním přístupu k životu za všech okolností,“ stojí v rozhodnutí NSS.
Ecclesia Risorum v zásadách víry a popisu obřadů na svém webu uvádí, že úsměv a smích jsou v jejím pojetí pozitivními výrazy mezilidské komunikace, ale také opomíjenými prostředky k poodhalení „mystérií Absurdna“. Lze do nich nahlédnout jen smíchem pro smích samotný, bez zdánlivé vnější příčiny, uvádí v zásadách „vrchní smíšek“ Patrik Procházka.
Návrh na registraci v roce 2019 zamítlo ministerstvo kultury. Rozhodnutí později potvrdil Městský soud v Praze, který zamítl žalobu přípravného výboru. Uvedl tehdy, že aby bylo možné určitou skupinu zaregistrovat, nestačí, aby se sama chápala jako církev či zastávala nějaké přesvědčení. Musí zároveň naplňovat znaky církve či náboženské společnosti.
V kasační stížnosti zastánci církve uvedli, že stát je odmítl registrovat v podstatě kvůli tomu, že jejich víra a náhled na svět se liší od křesťanské tradice a převládajícího vnímání náboženství. Takový postoj ale považují za nezákonný a neústavní. Pojem církev a náboženská společnost je prý nutné vykládat co nejvíce široce, ve prospěch náboženské svobody.
V situaci, kdy náboženské ochrany požívají církve akceptující svět stvořený jediným bohem, svět ovládaný mnoha soupeřícími bohy i svět existující bez boha, stěžovatelé nerozumí tomu, proč této ochrany nemůže požívat náboženské sdružení založené na Absurdnu, s nímž je kontakt zprostředkováván prostřednictvím smíchu, rekapituloval stížnost NSS ve svém rozhodnutí.
Už ministerstvo kultury ale dříve uvedlo, že účelem vzniku Ecclesia Risorum nebylo vyznávání náboženské víry. Smyslem návrhu na registraci bylo prosazení záměrů, které náboženský charakter postrádají, konkrétně práva smát se na fotografii pořízené k úřednímu účelu.
NSS podle rozsudku chápe, že někteří lidé se chtějí na úředních dokladech smát. „Usilují-li však o změnu právní regulace (resp. de facto o vynětí z její osobní působnosti), protože ji nevnímají jako prospěšnou či smysluplnou, účelové založení ‚náboženské společnosti‘ zcela jistě není legitimní cestou, jak takového cíle dosáhnout,“ uzavřel NSS.