Analýza Lukáše Vajdy a Barbory Blahutové ze Sniehotta & Vajda Legal – Rekodifikace stavebního práva má dle důvodové zprávy přinést integraci, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených osob, a to tak, aby zůstala chráněná příroda a krajina a aby se dbalo na zachování dobré kvality životního prostředí České republiky. Co nás v tomto ohledu v roce 2024 čeká?
Pro přijetí zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) původně existovalo vícero důvodů, mezi stěžejní lze uvést zejména pomalé vydávání stavebního povolení, nutnost digitalizace v oblasti procesu povolování a územního plánování nebo zájem na redukci počtu stavebních úřadů.
Stavební zákon má dělenou účinnost, část pro vyhrazené stavby vstoupí v účinnost dne 1. ledna 2024, v plném rozsahu pak nabude účinnosti po přechodném období dne 1. července 2024.
ZMĚNY STAVEBNÍHO ZÁKONA TÝKAJÍCÍ SE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Jedním z klíčových úkolů státu je chránit životní prostředí a přírodní bohatství České republiky zakotvené v čl. 7 ústavy. Stavby nutně zasahují do přírody a krajiny a ovlivňují tak okolní prostředí. Z toho důvodu je výstavba regulována poměrně striktními a složitými pravidly, jejichž smyslem je mimo jiné i moderovat výstavbu a chránit veřejný zájem na ochraně životního prostředí.
Stavební zákon a související právní předpisy jsou vedeny výše uvedenými principy, kdy ochrana životního prostředí je jejich neodmyslitelnou součástí. V oblasti ochrany životního prostředí přitom stavební právo přináší několik významných změn. Jedná se především o zavedení jednotného environmentálního stanoviska nebo o rozšíření zapojení veřejnosti do povolovacího řízení.
JEDNOTNÉ ENVIRONMENTÁLNÍ STANOVISKO
Jednotné environmentální stanovisko (JES) je jedním z nástrojů integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Je upraveno zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, v platném znění, jenž vstoupí v účinnost stejným způsobem jako stavební zákon. JES se vydává ve formě závazného stanoviska dle správního řádu. Uplatní se pro všechny záměry povolované dle stavebního zákona nehledě na to, zda vyžadují posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) či nikoli, a dále i pro jiné záměry vyžadující EIA a povolované dle jiného právního předpisu, slouží tedy jako podklad pro rozhodnutí o záměru podle stavebního zákona, případně pro navazující řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). JES nahrazuje až dvacet šest správních úkonů dle devíti zákonů z oblasti životního prostředí, které mají podle stávající právní úpravy vesměs podobu závazného stanoviska, případně vyjádření nebo rozhodnutí.
Do JES však nejsou integrovány správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech. Jedná se o nejcennější části krajiny, u nichž se více dbá o jejich udržování a zachování. V těchto případech bude nutné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tj. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, správ národních parků a krajských úřadů.
Příslušnými orgány k vydávání JES budou krajské úřady, obecní úřady a obce s rozšířenou působností, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo zemědělství ČR a újezdní úřady.
Krajské úřady budou příslušné k vydání JES pro stavební záměry v režimu EIA, pro záměry, pro jejichž realizaci je vyžadována výjimka z tzv. druhové ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), dále například pro záměry, kterými je dotčen zemědělský půdní fond o rozloze pozemků větší než 1 ha nebo pozemky určené k plnění funkcí lesa o rozloze větší nebo rovné 1 ha; pro záměry, kterými jsou dotčeny hraniční vody podle vodního zákona, či pro záměry, jejichž součástí je pozemní komunikace kategorie dálnice nebo silnice I. třídy v zastavěném území obce nebo parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání a další.
Ministerstvo životního prostředí bude k vydání JES příslušné u několika výslovně uvedených záměrů stanovených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V této příloze jsou uvedeny průmyslové nebo infrastrukturní stavby, jako jsou rafinerie ropy, vodní nebo větrné elektrárny apod.
V ostatních případech budou zásadně příslušné obecní úřady obce s rozšířenou působností.
Právní úprava rozšiřuje přímou komunikaci mezi správními orgány. Příslušný orgán v případě potřeby zašle žádost k vyjádření o přípustnosti záměru správnímu orgánu příslušnému podle jiného právního předpisu k vydání správního úkonu, které nahrazuje JES. Příslušný orgán je povinen vydat JES do 60 dnů ode dne podání úplné žádosti, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit o 30 dní. Příslušný orgán vydá souhlasné JES, je-li posuzovaný záměr z hlediska vlivů na všechny dotčené složky životního prostředí přípustný, v opačném případě vydá nesouhlasné JES.
Právní úprava umožňuje žadateli si vybrat, zda o vydání JES požádá ještě před vedením řízení o povolení záměru podle stavebního zákona, nebo zda podá žádost ke stavebnímu úřadu bez JES, v takovém případě si jej u příslušného orgánu vyžádá stavební úřad sám.
Celou analýzu si můžete přečíst v Lawyers & Business č. 6/2023