Advokacie a právo pohledem Jana Januše – V poslední době vyšly hned čtvery paměti významných právníků, které snad nemůžou být rozdílnější. Svou formou, prezentací i vyzněním. Všechny ale stojí za pozornost. Jak ty „novější“ – knižní rozhovor Josefa Baxy a Tomáše Němečka a vzpomínání Ladislava Vostárka –, tak ty už pár měsíců staré: obsáhlé vzpomínky Jiřího Rajmunda Tretery i bilanční zpráva Michala Tomáška. Pojďme se za nimi takhle na začátku léta ohlédnout. Jsem totiž přesvědčený, že následujícími řádky vám ještě rozšířím vaše jistě už naplánované „seznamy četby“ na dovolenou.
Nejlepší bude, když si to poslechnete cestou do Chorvatska. Má to totiž 13 hodin na devíti cédéčkách. Něco takové řekl na nedávném křtu audioverze svých pamětí Jen jednou dostat šanci významný advokát Ladislav Vostárek, odborník na arbitráže a daňové právo, ale rovněž známý textař a hudební manažer. Akce proběhla v restauraci Kogo v pražském Slovanském domě a byla ozvučená tak nahlas, že o ní věděli i ti, kterých se vůbec netýkala. Advokátův aktuální počin pokřtil Michal David, kterému sice Vostárek zatím nic neotextoval, ale brzy se tak stane. Davidovi totiž – jak se na místě domluvili – napíše na novou desku alespoň jednu věc. Vostárek na akci děkoval i Jakubovi Mudrovi, který podle něj táhl advokátní kancelář Vostárek & Partners v době, kdy on sám pracoval na svých pamětech. Ty mimochodem vyšly nejprve v klasické knižní podobě a podle Vostárkových slov se jich prodaly čtyři tisíce kusů, což je slušný úspěch.
Naopak kniha Hledání rovnováhy aneb Život soudce, tedy knižní rozhovor Josefa Baxy a Tomáše Němečka, se křtila v Knihovně Václava Havla, a to během podvečerní debaty a v den, kdy Senát potvrdil emeritního předsedu Nejvyššího správního soudu jako nového ústavního soudce. Baxa je mimořádným justičním funkcionářem, ale nejen jím a z knihy – i přes její útlost a někdy až nutnou zkratkovitost – plasticky vyvstává jako ojedinělá osobnost pohybující se po většinu svého profesního života umě a s elegancí na tenké hranici mezi justicí a politikou.
Josef Baxa je v některých svých odpovědích až překvapivě otevřený, třeba když vzpomíná na počátky plzeňské právnické fakulty, kterou zejména s jejím prvním děkanem (a nedávným ministrem školství) Vladimírem Balašem zakládal, nebo na její pozdější aféru s rychlostudenty. Podrobně popisuje, jak fungovalo ministerstvo spravedlnosti za Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského (jimž všem dělal prvního náměstka) a jak spolu s Michalem Mazancem stavěli Nejvyšší správní soud. Nebo na to, jak se stal Pavel Šámal předsedou Nejvyššího soudu i na spory s Milošem Zemanem a související problémy. Baxa je v knize i osobní, dozvídáme se, jak přišel o část prstu nebo o zaviněného dopravní nehodě, za níž odešel od soudu s podmíněným trestem. Josef Baxa se vyjadřuje i k řadě dalších osobností, s nimiž se profesně intenzivněji potkal, je tak například poměrně kritický k Jiřímu Pospíšilovi nebo i Heleně Válkové, která po něm svého času převzala vedení katedry trestního práva.
Daleko podrobnější, někdy možná – a s prominutím – až přehnaně, jsou pak paměti Jiřího Rajmunda Tretery, jednoho z doyenů českého církevního práva a právních dějin, o čemž už jasně svědčí jejich název: České paměti. Dobrodružný život právníka, profesora právnické fakulty a kněze a jeho rodičů v posledních 120 letech. Naopak vedoucí katedry evropského práva pražské Právnické fakulty a její proděkan Michal Tomášek byl úsporný a úderný. „Bilanční zpráva 60 je profesionální report o vývoji evropského práva za posledních 30 let, ve kterém jsem účinkoval. Píšu o tom, jak jsem ty věci vnímal, ale snažil jsem se je zachytit i objektivně. Nejde jen o subjektivní vzpomínky, naopak jsem se snažil, aby těch tam bylo co nejméně, nemyslím si, že by někoho příliš zajímaly. Vzpomínám spíše na to, co se probíralo ve veřejném prostoru a na osobnosti, s nimiž jsem se nad evropským právem setkal,“ citoval jsem autorova související slova už v dubnovém čísle Lawyers & Business.
Dodávat něco dalšího už asi není třeba. Každý z vás si může vybrat, osudy kterého z mužů vás nejvíce zajímají a s nimiž strávíte nějaký čas. Pokud si ale alespoň prolistuje všechny čtyři knihy, bude váš pohled na nejen český právní svět zase o dost bohatší.