Analýza Tomáše Jelínka a Jana Čermáka z Eversheds Sutherland – Nový zákon o preventivní restrukturalizaci přináší přelomové možnosti, jak mohou společnosti řešit svou nepříznivou ekonomickou situaci.
Účelem preventivní restrukturalizace je vyřešení nepříznivé ekonomické situace podnikatele v případech, kdy ještě nedosáhl platební neschopnosti, ale lze důvodně předpokládat, že by se bez přijetí potřebných opatření časem dostal do úpadku. Jedná se tedy o zákonem upravený a definovaný postup, který má odvrátit hrozící úpadek a revitalizovat životaschopný podnik.
Preventivní restrukturalizace nenahrazuje insolvenční řízení, nýbrž se mu snaží předejít, a proto je přípustná pouze tehdy, není-li podnikatel v úpadku. Jakmile by se podnikatel v úpadku ocitl, musí být preventivní restrukturalizace insolvenčním řízením nahrazena.
Kdy je preventivní restrukturalizace přípustná?
Preventivní restrukturalizace je určena pouze pro podnikající právnické osoby, tj. obchodní společnosti a družstva (dále jen „podnikatel“). Na rozdíl od insolvenčního řízení nebudou tento postup moci využít finanční instituce, poskytovatelé finančních služeb a jiné finanční subjekty. Zároveň jsou vyloučeny všechny fyzické osoby, a to včetně podnikatelů. Důvodem je přesvědčení zákonodárce, že tyto osoby nebudou schopny unést poměrně vysoké náklady preventivní restrukturalizace a bude pro ně tedy vhodnější buďto přistoupit k individuálnímu vyjednávání s klíčovými věřiteli, nebo využít institut oddlužení podle insolvenčního zákona.
Zákon dále zavádí kvalifikační kritéria, která musí být ze strany podnikatele splněna. Jedná se o podmínku dobré víry, tedy že prostřednictvím restrukturalizace dojde k zachování nebo obnově provozuschopnosti závodu. Druhou podmínkou je nutná existence reálných finančních obtíží podnikatele a v neposlední řadě, jak již bylo uvedeno výše, se podnikatel nesmí nacházet v úpadku.
Jako doplněk kvalifikačních kritérií zákon zavádí také kritéria diskvalifikační. Tím nejstěžejnějším je nepoctivý záměr podnikatele. Zákon uvádí demonstrativní výčet typových jednání, která definují nepoctivý záměr, a kvůli kterým nebude možné preventivní restrukturalizaci buď vůbec zahájit, nebo od ní bude muset být upuštěno. Nepoctivý záměr lze shledat např. v uvedení nepravdivých údajů v sanačním plánu, poskytnutí výhody jednomu z dotčených věřitelů, odchýlení se restrukturalizačního plánu od sanačního projektu či v případě pravomocného odsouzení podnikatele pro trestný čin spáchaný v souvislosti s jeho předmětem podnikání. Mezi další diskvalifikační kritéria patří situace, kdy je podnikatel v likvidaci, u podnikatele byl v posledních 5 letech pravomocně zjištěn úpadek nebo u něj předchozí preventivní restrukturalizace skončila v posledních 5 letech.
Jak probíhá preventivní restrukturalizace?
Preventivní restrukturalizace bude zahájena dobrovolně. Právo zahájit preventivní restrukturalizaci má pouze podnikatel (tj. nikoli některý z jeho věřitelů jako v případě insolvenčního řízení), který ji také smí kdykoli během procesu ukončit.
Podnikatel zanalyzuje situaci a na jejím základě vyhotoví sanační projekt, ve kterém vymezí podstatu restrukturalizačních opatření a okruh restrukturalizací dotčených věřitelů a jejich pohledávek.
Na základě věřiteli odsouhlaseného sanačního projektu podnikatel vypracuje restrukturalizační plán. Zákon předpokládá, že jeho podobu sestaví sám podnikatel, nicméně není vyloučeno, aby tuto úlohu přenechal zcela nebo zčásti na jím zvolené osobě, která bude mít v dané oblasti odborné zkušenosti.
Restrukturalizační plán
Restrukturalizační plán se skládá ze dvou hlavních částí.
První je tzv. popisná část, ve které musí být uveden zejména popis stávajícího stavu a ekonomická kondice podnikatele, dále identifikace dotčených stran, seznam veškerého majetku a dluhů, současné provozní poměry apod.
V druhé, tzv. závazné části restrukturalizačního plánu musí být jednak popis, zda a jakým způsobem se realizace preventivní restrukturalizace dotkne dotčených stran, a jednak specifikace veškerých restrukturalizačních opatření a doba jejich trvání.
Typy restrukturalizačních opatření jsou:
- restrukturalizace majetku,
- restrukturalizace závazků,
- restrukturalizace vlastního kapitálu, a
- provozní změny.
Ve zvláštní části restrukturalizačního plánu musí být upravena situace, kdy restrukturalizační plán nebude přijat, a dále způsob kontroly plnění restrukturalizačního plánu.
Preventivní restrukturalizací nesmí být dotčeny pohledávky, které jsou předmětem soudního sporu, pohledávky zaměstnanců, výživné ze zákona a pohledávky z deliktu.
Preventivní restrukturalizace je pak realizována pokračováním provozu podniku za současného plnění v restrukturalizačním plánu opatření stanovených v restrukturalizačním plánu.
Schválení restrukturalizačního plánu
Věřitelé podnikatele, který má projít preventivní restrukturalizací, jsou rozděleni do skupin, které hrají významnou roli při schvalování restrukturalizačního plánu. Pro účely hlasování o restrukturalizačním plánu jsou skupiny utvořeny tak, aby v každé skupině byli věřitelé ve stejném právním postavení a se shodnými hospodářskými zájmy. Odděleně od těchto skupin pak hlasují samostatně skupiny zajištěných věřitelů, společníků, spřízněných osob, dotčené strany představující věřitele téhož syndikovaného úvěru a fyzické osoby, které nejsou plátci DPH.
Pro přijetí restrukturalizačního plánu je vyžadována alespoň tříčtvrtinová většina hlasů v každé skupině dotčených stran a současně musí být restrukturalizační plán přijat všemi skupinami.
Úloha soudu v preventivní restrukturalizaci
Soud v první řadě může vyhlásit všeobecné moratorium, a to pokud o něj podnikatel požádá. Moratorium je možné vyhlásit od chvíle zahájení preventivní restrukturalizace až do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu.
Soud dále ustanoví restrukturalizačního správce, který dohlíží na průběh restrukturalizace. Roli restrukturalizačního správce smí zastávat pouze insolvenční správci se zvláštním povolením. Řízení společnosti nenáleží restrukturalizačnímu správci, nýbrž zůstává v rukou stávajícího vedení podnikatele. Stávající statutární orgán tak i nadále vykonává obchodní vedení společnosti s péčí řádného hospodáře a v souladu s restrukturalizačním plánem.
V souvislosti s preventivní restrukturalizací může být zahájeno tzv. restrukturalizační řízení vedené před soudem, které je zaměřeno na vyřešení dílčích sporů vzniklých během preventivní restrukturalizace. Řízení může být zahájeno jak podnikatelem, tak i dotčeným věřitelem a lze jej přirovnat k incidenčním sporům, které vznikají v rámci řízení insolvenčního. Důvodová zpráva k návrhu zákona zároveň zdůrazňuje, že zásah soudu do průběhu preventivní restrukturalizace by měl být zcela minimální a měl by zastávat spíše dozorující funkci společně s restrukturalizačním správcem.
Samotná preventivní restrukturalizace není veřejná až do zahájení restrukturalizačního řízení vedeného před soudem. Míra publicity tak může být v případě dosažení maximálního konsenzu mezi podnikatelem a jeho věřiteli velmi nízká. Pro účely restrukturalizace bude zřízen restrukturalizační rejstřík, který bude fungovat na obdobných principech, jako současný insolvenční rejstřík, nicméně povinně zveřejňovaných dokumentů bude poměrně méně.
Restrukturalizace je v prvním stupni vedená před krajským soudem, jehož místní příslušnost se určuje podle místní příslušnosti obecného soudu podnikatele.
Skončení preventivní restrukturalizace
Preventivní restrukturalizace končí oznámením podnikatele, že v restrukturalizaci již nemá zájem pokračovat, případně právní mocí rozhodnutí o úpadku podnikatele, nepředložením restrukturalizačního plánu ke schválení věřitelům, zrušením restrukturalizačního plánu soudem, nepodáním návrhu na potvrzení věřiteli schváleného restrukturalizačního plánu soudu, právní mocí rozhodnutí soudu o jeho nepotvrzení nebo splněním či nesplněním restrukturalizačního plánu. Na rozdíl od insolvenčního řízení, kde nepřihlášené pohledávky věřitelů zanikají, nemá skončení preventivní restrukturalizace žádný vliv na existenci pohledávek nedotčených věřitelů či další provoz podnikatele.
PREVENTIVNÍ RESTRUKTURALIZACE V KOSTCE
Institut preventivní restrukturalizace přináší podnikatelům nástroj, pomocí kterého mohou řešit svou nepříznivou ekonomickou situaci a vyhnout se tak případnému insolvenčnímu řízení. Výhodnější je jistě i pro věřitele, u nichž se očekává větší míra uspokojení jejich pohledávek a zachování obchodních vztahů s podnikatelem a jejich pokračující spolupráce. Otázkou ovšem zůstává, jak hojně budou podnikatelé tento nástroj využívat, neboť náklady budou vzhledem ke komplexnosti a náročnosti přípravy potřebných dokumentů a samotnému provedení preventivní restrukturalizace poměrně vysoké; pro menší podniky v ekonomických potížích by takový výdaj mohl být likvidační. Tuto otázku však vyřeší až budoucí praxe.
