Analýza Marcely Káňové – Opět bylo velmi rušno! Přesvědčit se o tom můžete na následujících řádcích, v pravidelném přehledu o novinkách, aktuálním dění, trendech, rozhodovací praxi a judikatuře na poli veřejných zakázek a hospodářské soutěži, který i tentokráte pro Lawyers & Business připravila advokátka a expertka na tyto oblasti, Marcela Káňová.
Akt o digitálních trzích
Dne 2. května 2023 nabyl účinnosti dlouho připravovaný Akt o digitálních trzích, který, velmi zjednodušeně řečeno, přináší regulaci praktik a chování velkých globálních hráčů na digitálních trzích jako jsou například Google, Apple, Amazon či Meta (vlastník sociálních sítí Facebooku a Instagramu) s cílem předcházet zneužití jejich fakticky dominantního postavení. Dohled nad dodržováním přímo aplikovavatelného evropské nařízení je svěřeno přímo Evropské komise, soutěžní orgány členských států tak budou mít pouze podpůrnou roli.
Regulace obsažená v Aktu o digitálních trzích bude dopadat na tzv. „strážce přístupu“ (gatekeepers). Kritéria pro identifikaci digitální platformy jako strážce přístupu jsou založena na jejich velikosti v podobě obratových kritérií či počtem aktivních koncových uživatelů. Na jejich základě mezi regulované subjekty bude patřit například i ubytovací portál booking.com nebo čínský internetový obchod Alibaba.com.
Hlavním cílem Aktu o digitálních trzích je stanovit rovné podmínky pro všechny působící společnosti působící v digitálním odvětví a tím větší konkurenceschopnost menších hráčů, a to skrze „příkazů“ a „zákazů“ ukládaných digitálním gigantům. Příkladně lze uvést zákaz dosud běžně užívané praktiky spočívající v účelově lepším hodnocení vlastních služeb a produktů nabízených samotnými „strážci“ než hodnocení podobných služeb nebo produktů nabízených třetími stranami na platformě „strážce“. Dalším příkladem je povinnost umožnit koncovým uživatelům snadno odinstalovat předinstalované aplikace nebo měnit výchozí nastavení operačních systémů, virtuálních asistentů nebo webových prohlížečů, které je nasměrují na produkty a služby strážce, a naopak umožnění instalovat aplikace nebo obchody s aplikacemi třetích stran, které používají operační systém strážce přístupu nebo jsou s ním interoperabilní.
Nová pravidla by se měla zlepšit také interoperabilita mezi platformami pro zasílání zpráv – uživatelé malých i velkých platforem si budou moci vyměňovat zprávy, posílat soubory nebo uskutečňovat videohovory napříč aplikacemi pro zasílání zpráv. Jíž z tohoto výčtu je zcela zřejmý dopad Aktu nejen na soutěžitele, ale i koncové uživatele.
Pokud strážce přístupu poruší pravidla stanovená v aktu o digitálních trzích, může mu být uložena pokuta až do výše 10 procent jeho celkového celosvětového obratu. V případě opakovaného porušení mu může být uložena pokuta až do výše 20 procent celosvětového obratu.
Evropská komise si však vyhrazuje kromě finančních sankcí právo přímo na změnu nebo omezení daných služeb. Právě to zřejmě bude pro online giganty často větší hrozbou než samotná pokuta. Demonstrovat to lze na případu z loňského roku, kdy se společnost Apple v Nizozemí dostala do konfliktu se tamější regulací, přičemž namísto změny svých praktik byla ochotna platila týdně pět milionů euro.
Na co se zaměřit ve Výroční zprávě ÚOHS o činnosti v roce 2022? A o čem dalším je dobré vědět? I to se dozvíte v pokračování článku v Lawyers & Business č. 3/2023.
Lawyers & Business si můžete zakoupit například na webu mojecasopisy.cz.
