Takzvaná Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a v rodině by měla v Česku platit podle tří čtvrtin lidí, zjistil únorový průzkum agentury STEM/MARK. Většina ale neví, o čem přesně úmluva je. Ratifikaci úmluvy v lednu těsnou většinou neschválil Senát, Sněmovna tak zřejmě dokument, který vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, ani neprojedná.
Pro platnost Istanbulské úmluvy je určitě 36 procent lidí a spíše 38 procent účastníků průzkumu. Určitě proti ní se vyslovilo sedm procent dotázaných a spíše proti 19 procent. Mezi ženami je pro platnost úmluvy osm z deseti, mezi muži zhruba dvě třetiny. Pro ratifikaci jsou podle agentury více lidé, kteří před přečtením definice vůbec nevěděli, co Istanbulská úmluva zahrnuje. „Lidé tak mohli dát na svůj prvotní dojem, který byl očividně pozitivní,“ uvedla Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.
Příznivci Istanbulské úmluvy jsou častěji lidé s pozitivním přístupem k Evropské unii. Mezi příznivci úmluvy jsou zejména stoupenci Pirátů a hnutí STAN, proti jsou naopak lidé, kteří se u voleb přiklánějí k volbě SPD, ANO nebo SOCDEM. Z příznivců více než čtvrtina považuje násilí za nepřijatelné a úmluva podle nich představuje možnost podniknout v tomto směru důležité kroky, podle desetiny by úmluva přinesla dostatečné tresty pro pachatele násilí. „Podle nich je totiž náš zákon v tomto ohledu nedostatečný,“ podotkla Rabochová.
Z odpůrců ratifikace čtvrtina míní, že v Česku je dostatečně dobrá legislativa týkající se násilí, další čtvrtina důvod pro nesouhlas nemá nebo ho nechce sdělit, desetině se nelíbí zapojení neziskových organizací. „V rámci našeho šetření má s rolí genderu v úmluvě problém pouze pět procent z těch, kteří jsou proti jejímu zavedení,“ uvedli autoři průzkumu. Podle nich přitom odpůrcům v Senátu často vadilo právě používání pojmu gender v dokumentu, který spojovali s odchylováním od tradičního fungování rodin.
O co přesně se v Istanbulské úmluvě jedná, vědělo šest procent dotázaných, zhruba to věděla čtvrtina. Necelá třetina lidí pojem znala, ale nevěděla, o co jde, 37 procent úmluvu neznalo vůbec. „Pojem Istanbulská úmluva více znají muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé. Stejně tak lidé nad 60 let mají větší představu o tom, co se v ní řeší. Většině ale tento pojem vůbec nic neříká, a to ji Česká republika podepsala již v roce 2016,“ napsal STEM/MARK. Jeho průzkumu se od 12. do 14. února zúčastnilo 506 lidí nad 18 let reprezentujících českou internetovou populaci proporčně podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště.
V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami. Dokument odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji než muži obětí domácího a sexuálního násilí i masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.