Analýza Barbory Blahutové a Romana Bazgiera ze Sniehotta & Vajda Legal – Nástroje generativní umělé inteligence (GPT) v současné době čím dál více vstupují do běžného pracovního života mnoha společností, advokátní kanceláře nevyjímaje. Zkratka GPT znamenající Generative Pre-trained Transformer, představuje model jazyka, který je schopen generovat přirozený text podobný lidské komunikaci. Jaké může být jeho využít v právu? A kde jsou naopak jeho limity?
Generativní umělá inteligence při své práci využívá obrovského množství textových dat z různých zdrojů, což jí umožňuje na základě příkazu uživatele generovat texty na základě toho, k čemu má přístup v databázi.
Průkopníkem v oblasti generativní umělé inteligence je společnost OpenAI a její aplikace zvaná ChatGPT. Nicméně v současné době je ChatGPT již pouze jednou z mnoha aplikací generativní umělé inteligence. Mezi další je možné zařadit například Google Bard od společnosti Google nebo Microsoft Bing Chat (Sydney) od společnosti Microsoft. Čím dál více taktéž různé subjekty (advokátní kanceláře nevyjímaje) přistupují k vytváření vlastních forem umělé inteligence s přístupem například pouze do jejich interní databáze, a to za účelem usnadnění práce.
Právě s ohledem na rychlý vývoj umělé inteligence a možnosti jejího využití při práci se vyskytla řada otazníků týkajících se zejména toho, jakým způsobem je možné a vhodné umělou inteligenci při práci využít a při jakých situacích se jí vyvarovat. Tento článek tedy odpoví na otázky, v jakých právních pracovních činnostech a oblastech je možné umělou inteligenci využít, jaké jsou její limity a čemu se při používání vyvarovat.
Využití generativní umělé inteligence za účelem usnadnění či vylepšení práce v právním prostředí se jednoznačně nabízí. Nelze však používat výstupů umělé inteligence bezhlavě a bez znalosti jejích silných a slabých stránek.
Při ohlášení nové verze ChatGPT 4 vyšla řada článků a úvah na téma, zda může dojít k nahrazení profese právníků či advokátů formami umělé inteligence v budoucnu. To, zda se tato obava potvrdí či nikoli, teprve ukáže čas.
Varováním však může být, že při testování verze ChatGPT 4 dosáhla tato umělá inteligence při skládání generických advokátních zkoušek ve Spojených státech amerických (tzv. Bar Examination) percentilu 90 % a úspěšně by tak „složila“ advokátní zkoušky.
Využít umělou inteligenci je vhodné zejména v následujících oblastech:
1. Komunikace
Hlavní předností umělé inteligence je komunikace. Umělá inteligence je schopna v zásadě vytvořit jakýkoliv druh e-mailu, formálního dopisu či výzvy. Postačí, aby uživatel zadal umělé inteligenci jednoznačný pokyn, jaký druh e-mailu či dopisu (zdvořilý, věcný, krátký, popisný apod.) má vytvořit, a uvedl hlavní parametry, které musí sdělení obsahovat. Takovýto dopis je pak umělá inteligence schopna vytvořit během minuty, zatímco advokátovi by práce mohla zabrat násobně více času.
Při využití vzorových dokumentů, ze kterých by měla umělá inteligence vycházet, je pak možné znění dopisů přizpůsobit a formalizovat tak, aby podoba sdělení vždy odpovídala potřebám a vzorům advokátní kanceláře.
Obecné úvody, shrnutí či jiné obecné části stanovisek
Umělá inteligence taktéž může velmi pomoci při sepisu úvodních částí právních stanovisek, ve kterých není nutné kreativně a podrobně rozebírat zkoumaný právní problém. Umělá inteligence je vhodná taktéž pro sepis shrnutí a závěrů z již napsaných obsáhlých právních stanovisek, kdy stačí pouze poskytnout umělé inteligenci souhrnný text, ze kterého si uživatel přeje sepsat závěr či shrnutí, případně s pokynem, v jakém rozsahu a jaká zjištění mají být zejména vyzdvihnuta.
Pokračování článku najdete v Lawyers & Business č. 5/2023.
Lawyers & Business si můžete zakoupit například na webu mojecasopisy.cz.
