Advokacie a právo pohledem Jana Januše – Advokáti dost pravděpodobně skončí v příštích měsících hned několikrát u soudu. Poprvé v pozitivním slova smyslu, ombudsman Stanislav Křeček se je totiž snaží bránit a napadá u Ústavního soudu nařízení vlády, které může jít naproti vinklářům. Podruhé spíše v negativním slova smyslu, to když někteří z nich napadnou nadcházejí sněm České advokátní komory a s ním třeba i volbu nového představenstva, o čemž se již nyní v právních kuloárech spekuluje.
„Dne 10. května 2021 schválila vláda ČR v naprosté tichosti a bez jakýchkoli konzultací s Českou advokátní komorou návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. Toto nařízení hrubě a zásadně porušuje zákon o advokacii a je útokem na nezávislé postavení advokacie v rámci celého justičního systému,“ dočteme se poměrně ostré redakční hodnocení na Advokátním deníku, rekapitulující situaci, proti níž se již před prázdninami vymezilo i představenstvo České advokátní komory.
Advokátní komoru nyní podpořil na popud jejího předsedy Vladimíra Jirouska silný právní hráč, veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Ten žádá po Ústavním soudu, aby danou úpravu zrušil: „Zákon o advokacii taxativně vymezuje, kdo je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky, a vylučuje tak možnost poskytování právních služeb jinými, než tam uvedenými subjekty. Také podle aktuální komentářové literatury nelze uvedený výčet rozšiřovat nad zákonem vymezený rámec.“
Pro další spolupráci právního stavu České republiky je potěšující zprávou rovněž to, že stejný názor jako Česká advokátní komora prezentují podle ombudsmanových stránek rovněž Exekutorská komora ČR a dokonce i Unie státních zástupců.
Mimochodem, nejvyšší státní zástupce Igor Stříž pokračuje v „seznamovacím“ kolečku s vysokými právními funkcionáři. Během letních prázdnin se potkal například s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským (podle webu soudu mluvili o styčných bodech, kdy se rozhodování Ústavního soudu prolíná s působností veřejné žaloby, judikatuře Ústavního soudu ve vztahu k otázkám trestního řízení, o vnitřních kontrolních mechanismech státního zastupitelství nebo o rozhodovací praxi Nejvyššího soudu) či s šéfem Nejvyššího soudu Petrem Angyalossym, s nímž se domluvili na pokračování společných vzdělávacích projektů. „Dohodli jsme se například na tom, že budeme kontinuálně navazovat na úspěšnou tradici společných seminářů, které podle statistik natolik zkvalitnily přípravné řízení, že soudci mají pak mnohem častěji možnost, na základě kvalitně připravených podkladů, uložit alternativní trest,“ sdělil po schůzce předseda Nejvyššího soudu.
Když jednotlivé právní profese v rámci možností spolupracují, je to jenom dobře. Pro držení a rozvíjení principů právního státu. Že naopak kontraproduktivní jsou mnohdy zbytečné střety jednotlivých advokátů před říjnovým sněmem, není ani nutné dodávat. Přesto k nim dochází, a tak se tuto „pravdu“ hodí opět připomenout.