Partnerka kanceláře Taylor Wessing Janka Brezániová vede v České republice týmy zaměřené na právo obchodních společností, M&A a pracovního práva. Pracovní právo ve svém tradičním pojetí se zejména v posledních letech výrazně změnilo. V rámci jeho uplatňování je stále obvyklejší i zapojení psychologů nebo mediátorů. „Nechci říct, že když jsem začínala, tak jsme podobné věci neřešili. Ale doba je nyní jiná, a to včetně vnímání a nastavení vztahů na pracovišti. Vše je mnohem rychlejší a lidé se mnohdy nestačí přizpůsobit. Pracovní právo je leckdy velmi emočně vypjaté. I to je důvod, proč se mu věnuji,“ říká Janka Brezániová v partnerském rozhovoru.
V Taylor Wessing vedete pracovněprávní tým. V čem je z vašeho pohledu a předchozích zkušeností specifický?
Náš tým je krásně vyvážený, čímž je zároveň unikátní. Moji kolegové pocházejí z různých prostředí i různých mezinárodních kanceláří, v důsledku čeho se ideálně doplňujeme. Každý z nás má jiné zkušenosti a umí se tak na klientské kauzy podívat odlišným pohledem. Projevuje se to mimo jiné i tak, že někteří z nás komunikují více anglicky, jiní naopak německy. Jde o velmi dobrou kombinaci a ona diverzita je opravdu prospěšná. Všichni členové týmu jsou navíc dostatečně zkušení a samostatní. Někteří již v minulosti vedli i vlastní týmy. Umí si poradit. A i když jsme každý malinko jiný, někdo je konzervativnější a tradičnější, jiný zase kreativnější, elán nechybí nikomu z nás. Zároveň jsme navzájem zastupitelní. Dokážeme se vykrýt, podpořit, zatáhnout za záchranou brzdu nebo přijít s neotřelým řešením. Jednoduše udělat, co je v danou chvíli třeba. Možná i díky tomu, že jsme vyrostli v odlišných prostředích, nejsme uvězněni v žádných mantinelech. Navzájem se obohacujeme, nasloucháme si, sdílíme vlastní zkušenosti a posouváme se vpřed. Téhle souhře jsme věnovali dost času. Chvíli nám to trvalo, ale rozhodně se to vyplatilo.
Máme i velmi širokou agendu, které se věnujeme. Gró naší práce není jenom propouštění a přijímání nových zaměstnanců, soulad s předpisy, ale velmi často se věnujeme i sporné agendě. Sporná pracovněprávní agenda nebývá v mezinárodních kancelářích obecně až tak častá. Vše samozřejmě vychází ze skladby našich klientů. Naší výhodou je, že členové našeho pracovněprávního týmu jsou schopni poskytovat výrazně širší poradenství, které zahrnuje i aspekty ochrany osobních údajů nebo korporátního práva. Což naši klienti oceňují a také velmi pozitivně vnímají.
Můžete být konkrétnější?
Nemohu přirozeně mluvit o konkrétních kauzách či klientech. Co mohu říct je, že globálním klientem Taylor Wessing je například softwarová společnost Adobe, zaměřená na oblast počítačové grafiky, publikování a digitálního marketingu. Náš další klient je pro změnu jednou z největších logistických firem na světě. I proto se naše kancelář zaměřuje na Tech a podobné inovativní segmenty.
Pracovní právo, tak jak ho známe a vnímáme z minulosti, se proměnilo společně s dobou. V rámci řešení pracovněprávních kauz nyní stále častěji spolupracujeme s psychology a mediátory. Bohužel často dochází k tomu, že i skvělí a bezproblémoví zaměstnanci se kvůli tlaku prostředí nebo situace, začnou chovat tak, jak by to nečekali jejich zaměstnavatelé, ale ani oni sami. Pak mohou být nebezpeční kolegům, ale i sami sobě. V takových případech opravdu není možné zaměstnance jen tak propustit. Vzniklou situaci by nemuseli zvládnout, případu by to nepomohlo, a to si rozhodně nikdo nepřeje. Proto právo, či jeho aplikace, je jen částí celé skládanky. Musí se vždy použít správným způsobem a ve správnou chvíli.
Dá se podle vás hovořit o trendu doby? Jsou výše popsané případy častější než například v době, kdy jste s pracovním právem začínala?
Trend je asi příliš silné slovo. Ale ano. Citlivé hraniční situace řešíme s odborníky nyní opravdu výrazně častěji. Nechci říct, že když jsem začínala, tak jsme podobné věci neřešili. Ale doba je nyní jiná, a to včetně vnímání a nastavení vztahů na pracovišti. Vše je mnohem rychlejší a lidé se mnohdy nestačí přizpůsobit. Pracovní právo je leckdy velmi emočně vypjaté. I to je důvod, proč se mu věnuji.
Je v něm skutečný život?
Ano, život a lidé. A tak to má být. Vedle pracovního práva se věnuji i právu obchodních společností/M&A, ale oproti pracovnímu právu v něm jde primárně o čísla a obchod. Když je čísel moc, ráda přecházím k lidem. A když je zase příliš mnoho emocí, vracím se k číslům a transakcím. Hezky se to kompenzuje. U řešení individuálních pracovněprávních vztahů je možné pozorovat diametrálně odlišné vnímání skutečnosti, ať již ze strany zaměstnance, nebo i zaměstnavatele. Očekávání jedné i druhé strany jsou často velmi přehnaná. Speciálním případem jsou pak klienti ze zámoří, kteří si rozvázání pracovního poměru představují podobně jako scény z filmu, ve kterých nakonec zaměstnanec odchází s krabicí a sešívačkou k výtahu.
Velkému množství komplikací lze ovšem i předcházet. Spolupracujeme se společnostmi zaměřenými na zaměstnanost a HR. Jednou z nich je například Performia, která podporuje firmy ve výběru a hodnocení zaměstnanců. Učí, jak správně poskládat pracovní týmy a řešit různé pracovněprávní situace. Za mě je to investice, která za to stojí. Ve výsledku může finanční prostředky naopak výrazně ušetřit a dopomoci k expanzi firmy a vybudování fungujícího týmu.
Znamená to, že odborník na pracovní právo si už v současnosti nevystačí jen se zákoníkem práce a dalšími souvisejícími předpisy? Že musí spolupracovat i s odborníky z mimoprávních oblastí?
Já to tak vnímám. A není to jen otázka posledního roku či dvou. Odborné, praktické, jazykové a další dovednosti jsou sice nezbytností, ale je třeba mít i něco navrch. Empatii a citlivý přístup. Soft skills musí být stále na vyšší úrovni. Právník sice nemůže radit jako psycholog, ale měl by poznat, kdy je takového odborníka vhodné zapojit. Na druhou stranu je třeba dávat pozor, aby zapojených odborníků nebylo příliš a nebylo to kontraproduktivní. Jsou to velmi choulostivé situace. Ale je to otázka míry a odhadu.
Jak vůbec vypadala vaše cesta k právu a později do Taylor Wessing?
Střední školu jsem ukončila v roce, který jsem strávila ve Spojených státech. Tam jsme v rámci přípravy na maturitu byli povinni absolvovat nějakou stáž, ideálně v oblasti, které bychom se chtěli v budoucnosti věnovat. Já jsem byla na stáži u veřejného obhájce práv. Dost mě to tenkrát ovlivnilo. Později, když jsem na pražské Právnické fakultě ve čtvrtém ročníku pročítala nabídku jedné z významných mezinárodních advokátních kanceláří, mě náhodou oslovila kolegyně, která v oné kanceláři již jako advokátka působila. Nabídla mi, ať se přijdu podívat. Byla to vlastně náhoda, že jsem coby studentka do dané kanceláře s britským původem nastoupila. Tehdy mě to ohromilo. Vše bylo profesionální a fungovalo jako sehraný orchestr. To prostředí mě formovalo, stejně jako kolegové a školitelé, kteří tam v té době pracovali. Dodnes si jich velmi vážím. Jako mladým kolegům se nám hodně věnovali a dali nám to nejdražší – svůj čas. A právě tehdy začalo i mé propojení s pracovním právem.
I další kroky mne následně zavedly do jiné významné mezinárodní kanceláře. Rovněž s britským původem. Šlo o podobné prostředí a i tam jsem měla štěstí na inspirující kolegy, kteří mě, jak se říká, řádně „vyškolili“. Ani na jeden z těchto úžasných týmů nechci zapomenout a ráda na ně vzpomínám. Rozhodně ovlivnili můj přístup k práci. V rámci obou těchto kanceláří jsem měla také možnost vyzkoušet si, jak to funguje v zahraničí. Vyslali mě do Švédska nebo do Londýna. Moje následná profesní dráha pak pokračovala přes středně velkou českou advokátní kancelář, kde jsem zúročila své zkušenosti ze zahraničí, které jsem doplnila o znalost lokálního prostředí a trochu jiný klientský přístup. I to mne obohatilo a jsem ráda, že jsem si tím prošla. Další náhoda i zmíněný mezinárodní prvek mě pak přivedly do advokátní kanceláře Taylor Wessing.
Lákalo vás i to, že se v Taylor Wessing dostanete k německy mluvícím klientům?
To je trochu paradox. Přiznávám, že německy nemluvím tak, abych byla schopná poskytovat v tomto jazyce právní poradenství. Možná je ale právě dobré zmínit, že v Taylor Wessing (která je produktem fúze UK a německé kanceláře – pozn. redakce) můžete fungovat i bez němčiny. To, že všichni u nás musí umět skvěle německy, je jen klišé. A já jsem toho důkazem. Pojďme ho společně vyvrátit! (smích). Mluvit německy je samozřejmě plus, i když i německy mluvící klienti jsou nyní nuceni na mezinárodních projektech používat angličtinu.
Jak tedy vypadá pracovněprávní praxe v Taylor Wessing globálně?
I tam funguje lidský element, o kterém jsem mluvila. Je to asi specifikum tohoto oboru. Pravidelně se potkáváme na různých úrovních. Známe se a vyměňujeme si zkušenosti i informace. A to včetně našich celofiremních pracovněprávních konferencí, na které zveme i významné globální klienty. Můžu například kdykoli zavolat kolegovi, vedoucímu pracovněprávní praxe z londýnské kanceláře, který mi zvedne telefon i během dovolené a zrovna ve chvíli, kdy řeší, že mu ukradli kolo. Což se mimochodem nedávno skutečně stalo. Měla jsem pak trochu výčitky, že ho v takové situaci obtěžuji, ale nakonec jsme se tomu společně zasmáli.
Teď vážně. Naše globální praxe produkuje pro klienty i naše interní účely, různé produkty, lokální i mezinárodní webináře. Řeší aktuální otázky, např. když bylo nutné řešit právní aspekty situace na Ukrajině. Na stránkách publikujeme tzv. Work/Life – international employment news update, do kterého s aktuálními tématy přispívají všechny jurisdikce. Naši klienti mají k dispozici různé online nástroje, hotliny, dedikované týmy, newslettery, díky kterým se všichni mohou velmi rychle dostat k potřebným informacím napříč jurisdikcemi. Mohu zmínit například Whistleblowing hotline nebo Employee Restructuring Navigator, který pomáhá s pracovněprávními otázkami v rámci restrukturalizačních procesů. Dalším online nástrojem je Modern Slavery Act assesment tool, který pomáhá vyhodnocovat otázky související s nucenou prací. A to není zdaleka všechno. Umělá inteligence a s ní spojené nástroje jsou pro Taylor Wessing jako společnost s orientací na Tech klienty opravdu důležité.
Když je možné něco vygenerovat automaticky, je to samozřejmě skvělé. Ne vždy ovšem mají generované výsledky povahu plnohodnotné právní rady, která by byla klientovi šitá přímo na míru. Proto je nutné, aby konkrétní případy zároveň vyhodnotili skuteční „živí“ odborníci. U pracovního práva to platí o to víc, že každý individuální případ je opravdu jiný. A lidský prvek je v této oblasti nenahraditelný. Už kvůli zmiňovaným emocím. Mnohdy jde opravdu primárně o to vyslechnout, ulevit a pak až to začlenit do paragrafů.
Nedávno jste od Lawyers & Business získali ocenění Advokátní kancelář roku v oblasti inovací, právě s poukazem na technologické nástroje, které vyvíjíte a začínáte používat. Můžeme kromě těch, které jste už jmenovala, popsat i některé další konkrétněji?
Z těch dalších, které využíváme napříč právními oblastmi v rámci celého Taylor Wessing je to například TW: extract, nástroj, který umožňuje zrevidovat velké množství dokumentů najednou. TW: create, který automatizuje přípravu dokumentů. TW: detect, který analyzuje hrozby úniku dat v oblasti e-commerce platforem. Další nástroj zase pomáhá s managementem právních auditů. Klientům je k dispozici také TIA Tool zaměřený na vyhodnocování vlivů v rámci přenosu osobních dat nebo Bryter, jenž pomáhá s určitými standardizovanými procesy nebo SCC jako další nástroj tvořící standardizovanou dokumentaci. Těch nástrojů a diagnostik je ovšem daleko víc. Tech&Law TW (což je živá talk show, kde se diskutují různá s digitalizací související témata), Digital Legal Acadamy, FLAC Tool (freelancer check), ESG Academy, podcasty jako Data Date, Competition Cast, pravidelné newslettery na různá témata jako třeba Metaverse. K dispozici je také online magazín Interface. Někteří naši kolegové působí přímo v Silicon Valley.
I z tohoto důvodu máme možnost pracovat pro klienty z různých technologických firem, start-upů, což zároveň ovlivňuje, co vlastně v rámci naší pracovněprávní praxe děláme. Poměrně často například připravujeme různé zaměstnanecké opční a benefitní plány, jelikož pro tento typ klientů je udržení motivovaných zaměstnanců extrémně důležité. Poslední dobou je zejména od zahraničních klientů velká poptávka i po takzvaném „Employer of Record“. Někdy se pro tyto případy používá i termín dual nebo co-employment. Dvě společnosti mají vůči témuž zaměstnanci práva a povinnosti jako zaměstnavatelé, ovšem pouze jedna z nich má se zaměstnancem uzavřenou smlouvu. Z našeho pohledu je tento model v českém prostředí problematický, jelikož poskytovatel služeb EOR je z pohledu českého práva v zásadě agenturou práce. Od našich německých kolegů ale víme, že tento model je často poptáván i v Německu.
Co by se podle vás mělo v zákoníku práce změnit? Není široká ochrana zaměstnance, kterou tento předpis historicky nabízí, již překonána? Po čem volají klienti?
To záleží na tom, kdo je oním klientem. Aniž bych zacházela do podrobností, obecně lze říct, že klienti zaměstnavatelé jsou rádi za jakékoli zjednodušení a flexibilitu. Klienti zaměstnanci si naopak přejí dostatečnou míru ochrany a práv. A je problém, jak to celé nastavit. Je to extrémně obtížné, protože nejde uspokojit všechny. Mluvím o různých oborech, odvětvích, z nichž každý má svá specifika a požadavky. Navíc se do regulace promítají další proměnné a vlivy, jako předpisy EU, politická a ekonomická situace. Přiznám se, že dřív jsem klientům taky říkávala, že ten náš zákoník práce je rigidní norma. Ale časem se to posunulo. Není to u nás sice regulováno až tak jako třeba ve Francii, ale nelze ani říct, že bychom oproti našim evropským sousedům byli nějak významně mimo. Ano, zákoník práce neumí vždy úplně rychle reagovat na život. Někdy nestíhá tempo a potřeby byznysu. Otázkou však je, zda je to vůbec reálné a možné. Legislativa nikdy nebude schopna dopředu pokrýt všechny scénáře. Než se něco zakotví, tak si s tím praxe již nějak poradí.
Co by praxi ulevilo, je například nějaká možnost pro zaměstnavatele se vyvázat, resp. ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, pokud již byl jejich vzájemný vztah stran něčím narušen. A to tak, aby se nemusely dodržet zákonné důvody a proces. Zde mám na mysli nějakou možnost odškodnění nebo náhrady, kterou by zaměstnanec v podobném případě obdržel. To by byl opravdu revoluční zásah. Ovšem muselo by se to dobře vymyslet, aby to nezpůsobilo více škody než užitku. Důležitý je i jakýkoli posun směrem k digitalizaci pracovněprávního prostředí a vztahů. Navržená novela zákoníku práce v tomto ohledu představuje krok správným směrem. Uvidíme, jak si sedne.
——
Janka Brezániová
Je partnerkou kanceláře Taylor Wessing, v České republice vede týmy zaměřené na právo obchodních společností, M&A a pracovního práva. Před svým nástupem do Taylor Wessing získávala zkušenosti v mezinárodních advokátních kancelářích, mimo jiné působila ve Stockholmu a v Londýně. Pravidelně vystupuje jako přednášející na odborných seminářích a je spoluautorkou různých právních publikací.
——
„Vedle pracovního práva se věnuji i právu obchodních společností/M&A, ale oproti pracovnímu právu v něm jde primárně o čísla a obchod. Když je čísel moc, ráda přecházím k lidem. A když je zase příliš mnoho emocí, vracím se k číslům a transakcím.“
„Soft skills musí být stále na vyšší úrovni. Právník sice nemůže radit jako psycholog, ale měl by poznat, kdy je takového odborníka vhodné zapojit.“
Článek vyšel v magazínu Lawyers & Business č. 4/2023.
