Členka vedení Unie podnikových právníků Jitka Hlaváčková se stala Právníkem roku 2022 v kategorii pracovní právo. Je tak již třetím podnikovým právníkem za posledních deset let, jenž tuto prestižní cenu, o kterou mezi sebou soutěží všechny právnické profese, obdržel. Co na ocenění říká? A jak se dívá na novelu zákoníku práce?
Ještě jednou gratuluji k získání titulu Právník roku!
Děkuji, jsem velice ráda a moc děkuji za nominaci, a hlavně za ocenění. Je to pro mě velká pocta. Pracovní právo mě opravdu baví a snažím se své nadšení pro něj šířit mezi ostatní, především v rámci Pracovněprávní sekce Unie, které jsem gestorkou. Můžu všechny ubezpečit, že ziskem tohoto ocenění se pro mě ani ostatní nic nezmění. To vlastně ani nejde, pracovní právo je prostě můj život.
Jste také držitelkou ocenění Podnikový právník a Pro Bono & CSR. Chystáte se v budoucnu svou sbírku ocenění ještě rozšířit?
Jestli získám v budoucnu nějakou cenu, opravdu netuším. O cenách rozhodují poroty. Já nikdy o žádnou cenu neusilovala, ale všech ocenění si velmi vážím. Je to důkaz toho, že svou práci dělám dobře.
Většinu svého profesního života se zabýváte pracovním právem. Čím vám tak učarovalo?
K pracovnímu právu jsem se dostala v 90. letech, když většina mých příbuzných začala podnikat a potřebovala pomoci se zaměstnanci. Od praktické personalistiky a mzdového účetnictví už to byl k pracovnímu právu jen drobný krůček, a tehdy jsem zjistila, že je mi velmi blízké tím, jak je úzce spjaté s praxí.
Novela zákoníku práce už prošla vládou i sněmovnou. Jaké zásadní změny z vašeho pohledu přinese?
Konečně by mělo dojít k posunu pracovního práva směrem k digitalizaci, tedy umožnění uzavírání pracovních smluv elektronicky, o což jsem řadu let usilovala. Rovněž pozitivní jsou změny v úpravě doručování. Pro praxi je významné, že výsledná podoba úpravy práce na dálku je příznivější, než jak se jevila na začátku legislativního procesu. Problémem je, že opět není u práce na dálku řešena otázka BOZP. A teprve čas ukáže, jaké administrativní zatížení přinesou zaměstnavatelům změny u dohod o pracovní činnosti a provedení práce a nové informační povinnosti.
Čekáte i nějaké další negativní dopady do praxe?
Může to být třeba nárůst administrativy u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr spojený s novinkami – nárokem na dovolenou a příplatky. A také informační povinnost, která je rozšířena u pracovních poměrů a nově dopadá i na dohody. A negativní je hlavně to, že novela řeší především transpozici evropské legislativy a neřeší řadu věcí, po kterých praxe dlouhodobě volá, např. problémy spojené s tím, pokud je u zaměstnavatele více odborových organizací.
Budete se novele speciálně věnovat i na vzdělávacích akcích Unie?
Určitě. Je to téma, které jsme opakovaně diskutovali v rámci Pracovněprávní sekce. Na jaře jsme také měli seminář s prof. Petrem Hůrkou, a téma zaznělo i na konferenci Podnikový právník 2023 v dubnu. Nyní připravujeme se stejným lektorem seminář na 9. října.
Více než 10 let jste ve Svazu dopravy a průmyslu ČR. Stále vás to tam baví?
Ano, baví mě různorodost mojí práce. Kromě výkonu práce podnikového právníka, a tedy práce s právem platným, se zapojuji i do přípravy budoucích právních úprav v rámci meziresortního připomínkového řízení. V poslední době to byl např. zákon o ochraně oznamovatelů, novela zákona o zadávání veřejných zakázek, zákon o lobbování či zákon o hromadném řízení a antibyrokratické balíčky. A sleduji také připravovanou evropskou legislativu, nyní je to např. směrnice o harmonizaci insolvence. K mé práci patří také zapojení do projektů v rámci sociálního dialogu a přednášky pro členskou základnu.
Kromě pracovněprávní legislativy se pak ale věnujete i její správné implementaci v praxi, je to tak?
Přesně tak. Jako podnikový právník musím pro svého zaměstnavatele upravit dotčené interní předpisy, vzory pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce a aktualizovat dohody o práci na dálku. Rovněž musím připravit dokumenty k informování zaměstnanců v souladu s novelou. Tím, že byla nastavena velmi krátká legisvakanční lhůta, musí se všechno řešit o prázdninách.
Neláká vás kromě přednášek pro Svaz nebo Unii i klasická pedagogická činnost?
Dnes už ani ne, ale někdy v 90. letech jsem dokonce spoluzakládala soukromou školu, kde jsem měla i přednášet. Záměr se ale nakonec nepodařilo zrealizovat.
Unie slaví 33 let své existence. Co se jí za tu dobu nejvíc povedlo?
Asi bych to přirovnala takto: Když jsem do Unie vstupovala, byla batoletem, a dnes je dospělým člověkem. Za těch 33 let se podařilo mnoho a netroufám si říci, co nejvíce. Ale v uplynulém období se podnikoví právníci spolu se svými zaměstnavateli museli utkat s několika velkými problémy. Když už se zdálo, že se další vlnu covidu-19 podařilo ustát, začaly na všechny od února 2022 dopadat přímé a nepřímé důsledky ruské invaze na Ukrajinu, rostoucí ceny energií, nedostatek klíčových materiálů a jejich zdražování. Unie reagovala vytvořením Koronatýmu, později K-týmu, kde jsme diskutovali problémy a sdíleli svoje zkušenosti.
Je tedy Unie tam, kde má být?
Rozhodně. Je respektovaným spolkem, který spolupracuje s ostatními právnickými profesemi. Dokladem toho je např. účast na 1. obnoveném Sjezdu právníků v květnu 2022 s tématem „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, institucionální pojistky jejich nezávislosti“. Unie je platformou podporující profesní růst svých členů. Současně je místem společenských setkávání. Její odborné sekce umožňují zájemcům ještě větší zapojení do činnosti Unie. A nesmím zapomenout, že Unie je členem ECLA, takže je zde i mezinárodní přesah.
Dlouhá léta jste byla viceprezidentkou Unie. Nepřemýšlela jste někdy o tom, že byste ji mohla celou vést?
Upřímně, nikdy mě to ani nenapadlo. Vždycky mi vyhovovala spíše role „šedé eminence“ podporující prezidentku Marii Brejchovou. Netoužila jsem se pohybovat na výsluní. Jsem ráda, že se věci v Unii daří. Za svůj osobní úspěch považuji například to, že jsem prosadila konec využívání seminářů připravovaných agenturou a zahájení zajišťování akcí vlastními silami. A myslím, že to byl ten správný impuls, na který potom navázala spousta kroků, které přivedly Unii tam, kde je dnes. Ale to není jenom moje zásluha.
K vašim zásluhám ale přece patří i vznik ocenění Podnikový právník.
Je fakt, že jsem stála u zrodu myšlenky ocenit práci podnikových právníků a zpočátku jsem se setkávala u svých kolegů spíše s nedůvěrou. A vidíte, už to, že se letos koná už 13. ročník, vypovídá něco o tom, jak je důležité ocenit práci našich kolegů, podnikových právníků. Máme mezi sebou spoustu kolegů, kteří si za svou práci a nasazení ocenění zaslouží.
Je právě kolegialita tou důležitou přidanou hodnotou? Proč podnikoví právníci do Unie vstupují?
Protože tu hledají prostor pro sdílení informací a zkušeností. Chtějí konzultovat své pracovní problémy, ověřovat si své nápady na řešení a účastnit se vzdělávání připraveného na míru podnikové praxi. Kde jinde toto naleznete?!
JUDr. Jitka Hlaváčková
Už 11 let působí ve Svazu dopravy a průmyslu České republiky. Nyní zde zastává pozici právničky a poradkyně generální ředitelky pro legislativu. Je dlouholetou členkou Unie podnikových právníků ČR, dříve vykonávala funkci viceprezidentky, aktuálně je členkou Rady tohoto spolku. V centru profesního zaměření Jitky Hlaváčkové byly vždy otázky pracovněprávní, včetně problematiky sociálního dialogu a trhu práce.
PR