Vzniká etický kodex zaměřený na vytvoření bezpečného prostředí ve sportu. Popíše hranice přijatelného chování pro všechny aktéry v amatérském i profesionálním sportu. Na tiskové konferenci o práci na tomto materiálu informovali zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předseda Národní sportovní agentury (NSA) Ondřej Šebek. Ten doplnil, že svazy budou muset základní principy upravit pro specifické potřeby svého sportu.
Rizikovým jevům ve sportu, mezi něž patří například sexuální obtěžování, urážlivé chování, psychické nebo i fyzické násilí nebo šikana, se v poslední době věnuje větší pozornost než dříve a společná jednání NSA a vládní zmocněnkyně pro lidská práva jsou toho důkazem. Etický kodex by měl být hmatatelným výsledkem těchto diskuzí. „Spolupracujeme na něm několik týdnů. Bude se jednat o soubor doporučení a pravidel, který ukáže, co je ta dobrá praxe a co naopak do bezpečného prostředí nepatří. Dle mého názoru by mohl být do jednoho měsíce dokončen,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.
Do každodenní praxe se bude etický kodex uvádět prostřednictvím sportovních svazů. NSA předepsala v podmínkách dotačních výzev, že každý svaz si bude muset kodex upravit na míru. „Týká se to například dotyků, které jsou v některých sportech nezbytné, ale jinde nejsou potřeba. Svazy to vítají. Chtějí, aby to sportovní prostředí bylo bezpečné. Velká většina svazů má tu povinnost i od svých mezinárodních federací,“ řekl Šebek.
Na podzim se plánuje informační kampaň zaměřená na vzdělávání aktérů o jejich právech a povinnostech, měla by se týkat sportovců, trenérů i rodičů. „Zároveň s tím musí vzniknout struktura, konkrétní člověk, který to bude mít na starost na národní úrovni. Takzvaný safeguard officer bude i na svazech,“ uvedla zmocněnkyně. NSA nařídila svazům vyčlenit člověka, který se bude bezpečnému prostředí ve sportu věnovat. Těmto lidem agentura poskytne školení i platformu pro společnou diskuzi.
Vlastní negativní zkušenost s přístupem trenérů má někdejší reprezentantka v moderní gymnastice Monika Vlčková Míčková, která ji před několika lety sdílela na serveru Bez frází. „Zejména se jednalo o výtky na mou váhu, postavu. Bodyshaming byl běžnou součástí tréninku v gymnastice. Nadřazování tréninku školním povinnostem, nucení trénovat a závodit, když jsem byla zraněná nebo nemocná, přetěžování v tréninku. V afektu po nás paní trenérka házela náčiní nebo nás bouchala obručí do zad. Brala jsem to jako nutné zlo, protože mi všichni v okolí říkali, že k vrcholovému sportu patří dril. Ale vím, že to nebyl ten dril, který je ve sportu nutný,“ shrnula své vzpomínky.
Nyní jako trenérka pracuje se svými svěřenkyněmi jinak. Stala se ambasadorkou iniciativy Trénujeme s respektem. „Velmi si vážím toho, že toto téma nyní rezonuje. Jakoukoliv práci, která chce změnit sportovní prostředí k lepšímu, vítám. Dělo se mi to v dětství a dospívání. Nebyly dostupné informace, co je ještě v pořádku a co už je za hranou. Neměla jsme se kam obrátit o pomoc. Vnímám, že je to tak i v dnešní době,“ dodala.