Celkem 70 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním několika soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2023 celkem 6985 věcí (trestní kolegium 1564 věcí, občanskoprávní a obchodní kolegium 5421 věcí). Podatelna v roce 2023 nově zaevidovala 6855 věcí (1583 věcí k rozhodnutí na trestním kolegiu, 5272 věcí k rozhodnutí v civilních agendách). Pro srovnání, v předešlém roce 2022 byl celkový nápad věcí u Nejvyššího soudu 6912 (1720 trestních a 5192 civilních), soudci vyřídili 6935 věcí.
Historicky nejvíce nových podání zaznamenal Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9153 věcí. Následně, v reakci na hrozící zahlcení občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, přijali zákonodárci novelu občanského soudního řádu (zákon č. 296/2017 Sb., účinný od 30. 9. 2017), která omezila možnosti dovolání v některých civilních věcech.
V roce 2023 se soudcům Nejvyššího soudu podařilo významně snížit průměrnou délku civilního dovolacího řízení. „Průměrná délka civilního dovolacího řízení, konkrétně v agendě Cdo, kde soudci v roce 2023 meritorně rozhodli 4085 věcí, klesla ze 160 na 140 dní. Za těmito výsledky stojí mimořádně kvalitní práce soudců, která zároveň přispívá k posílení důvěry veřejnosti v justici,“ dodal předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.
V trestním dovolání, konkrétně v agendě Tdo, kde soudci v roce 2023 vyřídili 1188 věcí, bylo jednotlivými senáty průměrně rozhodnuto mezi 40 až 50 dny, dlouhodobě se tedy daří udržovat velmi příznivou průměrnou délku řízení.
České soudnictví si nadále vede velmi dobře i v evropském srovnání. Jak plyne ze srovnávací studie Evropské komise EU Justice Scoreboard, která vyšla loni v červnu, délka řízení na všech stupních soudní soustavy od soudů okresních po Nejvyšší soud ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech představuje nejlepší výsledek za dobu sledování této statistiky Evropskou komisí. Česká republika zaznamenala druhý nejlepší výsledek v celé Evropské unii a je po Švédsku nejrychlejším soudnictvím v Unii.