Magazín Mladý svět, který stejně jako Lawyers & Business vydává Mediální skupina A 11, pokračuje ve spolupráci s advokátní kanceláři Drobiš & Novotný v sérii právních otázek a odpovědí na situace, které může řešit kdokoliv z nás. Dostáváme otázku Jiřího z Plzně: Utrpěl jsem pracovní úraz, spadl na mě náklad z korby, mám zlomené zápěstí a bederní obratel. Pád nákladu jsem nezavinil. Jsem v pracovní neschopnosti a chci finanční kompenzaci, poradíte?
Dobrý den, Jiří, děkujeme za Váš dotaz. V tomto příspěvku Vám přiblížíme základní informace k řešení odškodnění pracovního úrazu.
Jak postupovat, když utrpím pracovní úraz?
Když utrpíte pracovní úraz, je zcela zásadní jej bezodkladně nahlásit nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Při pracovní neschopnosti delší než tři pracovní dny má zaměstnavatel povinnost vyhotovit záznam o pracovním úrazu. Jedno vyhotovení přitom musí předat postiženému zaměstnanci. Na vydání záznamu je třeba trvat, neboť je stěžejním důkazem pro následné řešení odškodnění. V případě sporných okolností by se poškozený měl pokusit zajistit si svědky úrazového děje.
Jak na odškodnění pracovního úrazu?
Právo na odškodnění pracovního úrazu náleží zaměstnanci při splnění podmínek stanovených zákoníkem práce. Nárok na odškodnění přitom mají nejen poškození zaměstnaní na hlavní pracovní poměr, ale i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Rozhodnutí, zda úraz uzná jako pracovní, je plně v režii zaměstnavatele. Zákoníkem práce jsou stanoveny případy, kdy se může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit (porušení BOZP, opilost apod.). V případě sporu o uznání pracovního úrazu má však poslední slovo soud.
Zaměstnavatel je ze zákona povinen platit zákonné pojištění odpovědnosti, které kryje případné nároky poškozených zaměstnanců. Jednotlivé náhrady poté zaměstnavatel poskytuje v úzké součinnosti s pojišťovnou.
Jaké náhrady lze žádat?
Vymezení jednotlivých náhrad nalezneme v zákoníku práce. Jde o náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, případně i po jejím skončení (tzv. rentu), náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhradu nákladů spojených s léčením (např. náklady za léčiva, zdravotní pomůcky, cesty k lékařům či péči osob blízkých). Pozor, u vynaložených nákladů je třeba vždy prokázat jejich účelnost. Zaměstnanci může být současně hrazena i vzniklá věcná škoda.
Bolestné a ztížení společenského uplatnění.
Bolestné je základní náhradou nemajetkové újmy. Jde o odškodnění za jednotlivá zranění a povětšinou je k řešení nejdříve (často ihned po úrazu). Ztížení společenského uplatnění (lidově trvalé následky) pak slouží jako náhrada za pracovním úrazem vzniklá trvalá zdravotní omezení zaměstnance. Jejich hodnocení se provádí zpravidla rok od úrazu, kdy je třeba, aby byl zdravotní stav poškozeného relativně ustálen.
Způsob výpočtu obou náhrad je stanoven nařízením vlády č. 276/2015 Sb., přičemž výpočet obvykle provádí ošetřující lékař na formulář pojišťovny. Nařízení určuje pro jednotlivá zranění, respektive trvalá omezení počet bodů. Body se následně sečtou a vynásobí hodnotou pro daný kalendářní rok.
Rady a tipy od právníka
Vždy pracovní úraz zaměstnavateli obratem nahlaste a trvejte na vydání záznamu o něm. Nepodepisujte záznam, pokud s jeho zněním nesouhlasíte.
Při řešení odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění zvažte, zvláště u vážnějších zranění, ohodnocení prostřednictvím specializovaného znalce. Z praxe víme, že chyby v ohodnocení zpracovaném na formuláři pojišťovny ošetřujícím lékařem jsou bohužel poměrně časté.
Jednotlivé náhrady pracovního úrazu je možné řešit průběžně, ihned po jejich vzniku. Není třeba čekat na ukončení pracovní neschopnosti, jak často tvrdí zaměstnavatelé.
Mgr. Radek Novotný
Právník projektu pravnikpracovniuraz.cz